Archiv rubriky: ‘Články o rybářství’

Ukončení hájeni na revíru 471066/5 – Bečkárna (Svinovské tůně)

Neděle, Září 27, 2015

ÚS ČRS, MO Ostrava Poruba informuje, že revír 471066/5 – Bečkárna (Svinovské tůně), kde byl vyhlášen zákaz rybolovu pro nedostatek vody, je  opět po doplnění vodou od 27.9.9.2015 15.00 hodin otevřen. Omezen je rybolov pouze na posledním rybníku (chovném). Řiďte se cedulemi.

Petr Lubojatzky

Zamyšlení nad pravomocemi rybářské stráže

Pátek, Září 11, 2015

Zde máte jednu otázečku na zamyšlení – položena byla 1.9.2015  JUDr. Alex. Šímovi Původně odpovídal na dotaz v roce 2010 a podobně odpovídá i dnes.

V časopise Rybářství č. 4/2010 byla zveřejněna v rubrice „Právní poradna“ odpověď na otázku, zda může rybářská stráž zadržet pytláka nebo rybáře, který se dopustil rybářského přestupku. Moje odpověď tehdy zněla, že prakticky nikoliv. Odpověď: Kolega Václav Horáček mě upozornil na článek v tisku, který naznačoval, že např. revizoři v prostředcích hromadné dopravy mají právo „černého pasažéra“ zadržet do příjezdu Policie. Člen rybářské stráže se tedy důvodně ptá, proč by tuto možnost neměla mít i rybářská stráž.

Ještě než se dostaneme k informaci, která se objevila v tisku, vrátím se ke zmiňované odpovědi z Rybářství č. 4/2010. Nejen, že na ní nemám co měnit, ale dokonce došlo ke zhoršení situace v tom smyslu, že v mezidobí byla přijata novela trestního zákona, která skutkovou podstatu trestného činu pytláctví (§ 304 tr. zák.) upravuje takto :„Kdo neoprávněně loví ryby…v hodnotě nikoliv nepatrné…“ Čili trestného činu pytláctví se nedopouští jen ten, kdo už ulovil neoprávněně ryby v hodnotě nad 5000 Kč, ale už i ten, kdo ryby v této hodnotě loví (aniž by je skutečně ulovil). Jak se taková skutečnost může prokazovat, to ví jen tvůrce trestního zákona. Uvědomme si, že zadržuje-li rybářská stráž (či kdokoli jiný) pytláka při páchání trestného činu, musí si být vědom, že pytlákovi musí být prokázáno, že lovil ryby v hodnotě nad 5000 Kč (to je součást skutkové podstaty trestného činu, jinak nejde o trestný čin). A to prokázat prostě nejde.

Nyní k oněm oprávněním revizora v dopravním prostředku. Článek v tisku vychází z interpretace odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR (dále jen NSS) ze dne 9.10.2010 č.j. 1 As 34/2010–73. Ten v části, která nás zajímá, vychází ze zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. Podle § 37 odst. 4 tohoto zákona pověřená osoba (revizor) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy…je oprávněna vyloučit z přepravy cestujícího, který se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku, uložit zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje k vymáhání jízdného; osobními údaji jsou jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a adresa trvalého pobytu. Právům pověřené osoby (revizora) korespondují povinnosti cestujícího. Ten je, mimo jiné, povinen podle § 37 odst. 5 písm. d/ zákona na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu revizora setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího (tedy policisty nebo obecního strážníka). Nejvyšší správní soud dovozuje, že revizor není oprávněn sám přes odpor cestujícího zjišťovat jeho totožnost. Pokud cestující dobrovolně svoji povinnost prokázat svoji totožnost nesplní, musí nést s tím spojené negativní následky, tedy musí následovat revizora na vhodné pracoviště veřejné správy nebo setrvat na vhodném místě do příchodu Policie ČR.

A teď to nejdůležitější. Vzhledem k tomu, že právní vztah mezi cestujícím a provozovatelem drážní dopravy (jednalo se o provoz trolejbusu) má povahu vztahu soukromoprávního (neboť se řídí smlouvou o přepravě podle občanského zákoníku), pak lze, cituji ,,uvažovat za určitých okolností i o přestupku proti majetku. V takovém případě nelze paušálně vyloučit právo revizora odvrátit tento útok zadržením cestujícího, který se pokouší utéct, tedy pokouší se porušit sekundární povinnost podle § 37 odst. 5 písm. d/ zákona o dráhách. Právě pokus o únik cestujícího z místa, kde jej revizor vyzval k vyčkání na příchod osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, je útokem na majetková práva provozovatele, tedy na zájem chráněný zákonem” (konec citace). A v takovém případě NSS nevylučuje výjimečné použití nutné obrany, spočívající v zadržení cestujícího. Přitom revizor, dále cituji ,,nesmí použít větší síly než je nezbytně nutné k dosažení cíle jeho zákroku, kterým je ochrana majetkovývh práv provozovatele” (konec citace).

Významné je, že výjimečnou možnost v rámci tzv. nutné obrany zadržet černého pasažera v dopravním prostředku váže NSS na porušení povinnosti cestujícího na výzvu revizora jej následovat na vhodné pracoviště veřejné správy nebo setrvat na vhodném místě. A takové či podobné ustanovení zákon o rybářství nemá!

Výkon rybářského práva není obsahem soukromoprávnho vztahu mezi rybářem a státem. Rybářské právo nemá, podle převažujících názorů, majetkovou povahu. Nejde v něm tedy o ochranu takových majetkových práv, k jejichž ochraně by bylo možno využít institutu nutné obrany.

A vzhledem k tomu, že ani postavení tzv. úřední osoby rybářské stráži (revizor v trolejbuse touto osobou není) pravomoci v tomto směru nezvyšuje, nemohu se dopracovat k jinému závěru, než že rybářská stráž právo zadržet pytláka či toho, kdo se dopustil rybářského přestupku, stále nemá. Byla-li by zcela výjimečně zdůvodnitelná výjimka, pak by šlo právě o tu výjimku, která potvrzuje pravidlo. Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma dne 1.9.2015

 

Článek vložil: Petr Lubojatzky